_
Co takhle genetika? Geneticky jsou všechny dlouhosrsté kočky vybaveny recesivním genem, který způsobuje, že mají delší srst, než jejich předchůdci. Zjednodušeně se dá říci, že každá kočka může nést dva typy genetické informace : recesivní a dominantní. Kočky, které nesou recesivní znak (např. dlouhou srst), musí být homozygotní, což znamená, že mají pouze jeden typ genu (v tomto případě recesivní). Heterozygotní kočky mají recesivní i dominantní geny, ale projevuje se vždy dominantní znak (např. krátká srst), recesivní gen mohou jen přenášet. A teď se dostáváme ke staré známé hře s písmenky :). Dominantní geny se označují velkým písmenem, např. L pro krátkou srst, recesivní malým písmenem, tedy l pro dlouhou srst. Když se zkříží dvě heterozygotní krátkosrsté kočky - Ll, narodí se průměrně dvě koťata s geny Ll (krátkosrstá), jedno s LL (krátkosrsté) a jedno s ll (dlouhosrsté). Z toho vyplývá, že dlouhosrsté kočky jsou pouze ty s recesivními geny ll. Původní znaky jsou většinou dominantní, zatímco nové mutaci bývají recesivní.
Odkud se tu vzaly? Jsou tu domněnky, že se geny pro dlouhou srst vzali odkudsi z Tibetu. Měla je přenést divoká kočka - manul (kočka Pallasová), jediná kočka divoká s dlouhou srstí. Je tu i možnost náhodné genetické mutace. Je ale prokázáno, že se před staletími objevily ve střední Asii. Odtud se dostali do Evropy (již z roku 1550 máme zprávu o jedinci, který byl dovezen do Itálie).
První plemena
V Evropě 16. století se dlouhosrsté kočky nazývaly ruské, francouzké či čínské. První plemena (perská kočka, angora) byly zveřejněny roku 1871 v Crystal Palace v Londýně.
Co takhle genetika? Geneticky jsou všechny dlouhosrsté kočky vybaveny recesivním genem, který způsobuje, že mají delší srst, než jejich předchůdci. Zjednodušeně se dá říci, že každá kočka může nést dva typy genetické informace : recesivní a dominantní. Kočky, které nesou recesivní znak (např. dlouhou srst), musí být homozygotní, což znamená, že mají pouze jeden typ genu (v tomto případě recesivní). Heterozygotní kočky mají recesivní i dominantní geny, ale projevuje se vždy dominantní znak (např. krátká srst), recesivní gen mohou jen přenášet. A teď se dostáváme ke staré známé hře s písmenky :). Dominantní geny se označují velkým písmenem, např. L pro krátkou srst, recesivní malým písmenem, tedy l pro dlouhou srst. Když se zkříží dvě heterozygotní krátkosrsté kočky - Ll, narodí se průměrně dvě koťata s geny Ll (krátkosrstá), jedno s LL (krátkosrsté) a jedno s ll (dlouhosrsté). Z toho vyplývá, že dlouhosrsté kočky jsou pouze ty s recesivními geny ll. Původní znaky jsou většinou dominantní, zatímco nové mutaci bývají recesivní.
Odkud se tu vzaly? Jsou tu domněnky, že se geny pro dlouhou srst vzali odkudsi z Tibetu. Měla je přenést divoká kočka - manul (kočka Pallasová), jediná kočka divoká s dlouhou srstí. Je tu i možnost náhodné genetické mutace. Je ale prokázáno, že se před staletími objevily ve střední Asii. Odtud se dostali do Evropy (již z roku 1550 máme zprávu o jedinci, který byl dovezen do Itálie).
První plemena
V Evropě 16. století se dlouhosrsté kočky nazývaly ruské, francouzké či čínské. První plemena (perská kočka, angora) byly zveřejněny roku 1871 v Crystal Palace v Londýně.